Fakta a výzvy
Zdravotnický průmysl zahrnuje mnoho různých hráčů. Patří mezi ně nemocnice, kliniky a lékařské ordinace, farmaceutické a zdravotnicko-technologické společnosti, farmaceutické velkoobchody a lékárny, společnosti zabývající se digitálním zdravím, wellness a fitness, výzkumné ústavy, zdravotní pojišťovny, vládní a regulační orgány a samozřejmě poskytovatelé logistických služeb. Zdravotnictví a systém zdravotní péče procházejí již řadu let změnami, které byly urychleny pandemií. Český systém zdravotní péče v dosavadní podobě naráží na své limity a je stále více formován novými společenskými a technologickými trendy. Ovlivňujícími faktory jsou politické rámcové podmínky, zdravotní trendy, demografické změny, technologické možnosti, otázky jako ochrana životního prostředí a udržitelnost, stejně jako nutné zvýšení efektivity. Populace je stále starší, což znamená, že přibývá chronických onemocnění.
Odvětví zdravotní péče je v současné době ovlivňováno mnoha trendy a snahami. Jedním z megatrendů je digitalizace, která vede k novým příležitostem, jako je analýza velkých dat pomocí umělé inteligence (AI) ke zvýšení efektivity procesů. Příklady zahrnují elektronickou zdravotnickou dokumentaci pacienta, telemedicínu, rozšířenou a virtuální realitu (AR, VR), preventivní medicínu řízenou umělou inteligencí, cloud computing, nositelná zařízení, lékařské aplikace, lékařské roboty a medicínu v metaversu.
Vstup velkých technologických firem do oblasti zdravotnictví postupně rozmazává hranice mezi odvětvími. Léčba pacientů bude stále přesnější a individualizovanější. Jednotlivé zdravotní ukazatele jsou sledovány na základě historie pacienta a údajů ze senzorů a jsou vytvářeny prognózy budoucích onemocnění. Dalším megatrendem je udržitelná zdravotní péče. Nemocnice a zdravotnická zařízení se snaží snížit svou ekologickou stopu. Další trendy v oblasti udržitelnosti zahrnují zelené zadávání veřejných zakázek a logistiku, snižování odpadu a recyklaci, lepší řízení léčiv a jejich likvidaci v souladu s předpisy, principy udržitelného designu pro nové nemocnice a klinická zařízení a samozřejmě školení a vzdělávání v oblasti udržitelných praktik. Služby typu „nemocnice doma“ (HaH) jsou stále více využívány k ulehčení zátěže nemocnic a úspoře nákladů. Díky péči doma mohou pacienti využívat pohodlí a známé prostředí svého domova, zatímco stále dostávají potřebnou lékařskou léčbu a péči. To může snížit náklady ve zdravotnickém systému tím, že se vyhneme hospitalizaci nebo ji zkrátíme.
Podle dostupných dat patří farmaceutický trh v České republice mezi přísně regulované oblasti a klade vysoké nároky na kvalitu i bezpečnost dodavatelského řetězce. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) vede databázi léčivých přípravků registrovaných pro použití v ČR. Distribuční článek zajišťuje zásobování veřejných i nemocničních lékáren a dalších odběratelů. Lékárenskou péči v roce 2023 zajišťovalo 2 546 registrovaných lékáren (včetně odloučených oddělení výdeje léčiv).
V posledních letech se navíc posiluje důraz na dostupnost léčiv a řízení výpadků dodávek – od 1. června 2024 se v ČR významně rozšířily nástroje a povinnosti pro držitele registrací, distributory i lékárny.
Pro farmaceutické sklady platí řada specifik: požadavky na teplotu, skladovací podmínky, čistotu nebo režim vybraných skupin léčiv jsou velmi přísné a musí být dodrženy v celém toku zboží. Klíčovou roli hraje správná distribuční praxe (SDP/GDP) – pravidla pro bezpečnou a kontrolovanou distribuci léčiv.
V českém prostředí je oblast výroby a distribuce léčiv rámována zákonem o léčivech a navazujícími předpisy upravujícími mimo jiné i pravidla správné distribuční praxe. Léčiva vyžadující chlazení (typicky v rozmezí +2 °C až +8 °C) musejí být skladována a přepravována tak, aby nedošlo k přehřátí ani k promrznutí – mráz i vyšší teploty mohou zásadně ovlivnit stabilitu a účinnost přípravků. Proto farmaceutický sektor potřebuje spolehlivou logistiku a intralogistiku, která umožní rychlé vychystání, dohledatelnost a kontrolu podmínek v celém řetězci.
Trendy v sektoru zdravotní péče
Digitalizace a využití AI ve všech oblastech:
Příklady zahrnují elektronizaci a sdílení zdravotní dokumentace, eRecept, telemedicínu, využití AR a VR, preventivní medicínu podporovanou umělou inteligencí, cloudová řešení, nositelná zařízení, zdravotnické aplikace, robotiku a nové digitální formy péče.
Do oblasti zdravotnictví zároveň stále více vstupují technologické firmy mimo tradiční zdravotnický sektor (např. globální poskytovatelé platforem, cloudových služeb a zařízení). Tyto firmy významně urychlují digitalizaci a díky své tržní síle mohou ovlivnit, jaké služby budou dostupné, jak budou poskytovány a jaká bude role dat v péči o pacienta.
Demografické změny vedou k vyššímu podílu starších pacientů a nárůstu chronických onemocnění, zároveň se prohlubuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve zdravotnictví. To zvyšuje tlak na efektivitu procesů, dostupnost péče a chytré využívání technologií.
Nové trendy v léčbě ve zdravotnictví:
Personalizovaná léčba podpořená daty a umělou inteligencí (např. prediktivní analýza) a rozvoj domácí péče mají společný cíl: udržet pacienty déle ve stabilním stavu, zlepšit výsledky léčby a zároveň odlehčit nemocnicím.
eRecept je v ČR standardem a roste i využívání digitálních služeb kolem výdeje léčiv (rezervace, objednání, doručení podle možností). Pro pacienty to znamená pohodlí, úsporu času a lepší dostupnost.
Ochrana životního prostředí a udržitelnost:
NNemocnice a zdravotnická zařízení hledají způsoby, jak snižovat svou uhlíkovou stopu a zavádět ekologičtější provoz – od energetických úspor přes třídění a redukci odpadu až po udržitelnější nákup a logistiku. Nové budovy a rekonstrukce se častěji plánují s důrazem na úsporný provoz a dlouhodobou udržitelnost.
Zlepšení efektivity:
Digitalizace a automatizace postupně zvyšují efektivitu systému: část administrativy a rutinních procesů lze zjednodušit, automatizovat nebo lépe řídit díky datům (např. plánování, objednávky, skladové hospodářství, dohledatelnost). To pomáhá šetřit čas zdravotnickému personálu a zlepšovat dostupnost péče.
Jaké jsou požadavky na logistiku?
Aby farmaceutický a zdravotnický průmysl mohl i v budoucnu splnit vysoké požadavky, výrobní společnosti stále více spoléhají na inteligentní logistická řešení při skladování položek v boxech, přepravkách nebo na podnosech a při organizaci nepřetržitého doplňování. Optimální kontrola přístupu ke skladům nebo udržování léků v chladu po celou dobu jsou stejně důležité aspekty. Stejně jako téměř všude jinde se i ve skladech zvyšuje automatizace, aby se zvýšila rychlost a propustnost a snížila chybovost. Ve zdravotnictví je nezbytná naprostá přesnost. Cílem je vytvořit flexibilní, efektivní, rychlou a spolehlivou logistiku a intralogistiku. Digitální technologie a téma AI jsou zde také zásadní. AI se používá k analýze dat, predikci a zlepšení rozhodování. Analýzou velkého objemu dat mohou firmy identifikovat trendy, optimalizovat řízení zásob a zvýšit efektivitu intralogistiky. Ve zdravotnickém sektoru – tj. u výrobců, velkoobchodníků a lékáren – se stále více využívají automatizované vysokoregálové sklady, systémové vozíky a automatizované sklady drobných dílů (ASRS). Práce se systémem řízení skladu může zvýšit průchodnost skladu, skladovací kapacitu, rychlost vychystávání a efektivitu, a zároveň výrazně snížit chybovost. Sledování zásob je obvykle automatizované a provádí se v reálném čase pomocí čárových kódů, váhových senzorů nebo technologie RFID. Automaticky naváděná vozidla (AGV) a vychystávací roboti se také používají k optimalizaci toku materiálu a logistických procesů. Aby bylo zajištěno dodržování data spotřeby a starší produkty byly použity jako první, používají se skladové systémy, které zajišťují dodržování principu FIFO (First-In-First-Out). Regály se spádovým systémem jsou pro tento účel obzvláště vhodné.
Ve zdravotnictví musí být léky a vakcíny, které vyžadují chlazení, skladovány ve speciálních chladicích jednotkách. Chladicí systémy zahrnují speciální chladicí místnosti, skříně nebo boxy, které poskytují teplotně kontrolované prostředí pro udržení kvality a účinnosti produktů. Důležité jsou také izolované nakládací stanice (doky), které zajišťují, aby nebyl přerušen chladicí řetězec pro léky vyžadující chlazení. Je třeba zvážit také možnost klimatizace – kdy se ohřívá zboží, které je příliš studené, nebo se ochlazuje zboží, které je příliš teplé. Vysoké sklady musí být vybaveny speciálními klimatizačními a ventilačními systémy pro udržení ideální teploty. Použití průmyslových vozíků v oblastech s velmi nízkými teplotami rovněž představuje výzvu. Je třeba počítat s neustálým rekondicionováním v teplých oblastech.
BITO nabízí sadu tepelné izolace pro víceúčelové přepravky BITO MB, která zajišťuje bezpečnou přepravu léků a vakcín. Sada udržuje teplotu v boxu mezi 2 a 8 °C po dobu nejméně 12 hodin. Kombinuje nárazuvzdornou vložku z polystyrenu, vložku z pěny Neopor a tři chladicí obaly ICECATCH® Solid Insulated. Chladicí balíčky obsahují integrovanou, hydrofobní izolační vrstvu. Kromě toho společnost BITO ve spolupráci s darmstadtským startupem Tec4med vyvinula digitální vysoce výkonnou přepravní přepravku pro přepravu teplotně citlivých léků a vakcín. Lze ji použít k manipulaci s farmaceutickými produkty a léky způsobem odpovídajícím GDP. Přepravka je vybavena speciálními PCM chladicími balíčky, modulárními izolačními vložkami pro různé chladicí oblasti a datovou bránou SmartLog. Internet věcí umožňuje bezproblémové vzdálené monitorování různých parametrů pomocí datového zapisovače pro řízení teploty, vlhkosti, polohy apod. v reálném čase po celém dodavatelském řetězci.
BITO také poskytuje statické a spádové skladovací regálové systémy, jedno- a víceúrovňové instalace, stejně jako boxy, podnosy a přepravky pro skladování, dopravu a vychystávání objednávek, které jsou zvláště vhodné pro zdravotnický průmysl.