Fakta a výzvy
Podle Německého svazu textilu a módy je německý textilní a módní průmysl důležitým hospodářským sektorem s ročním obratem kolem 32 miliard eur. Zahrnuje přibližně 1 400 malých a středních podniků s přibližně 135 000 zaměstnanci v celé zemi. Podle spolkového ministerstva pro hospodářské záležitosti a ochranu klimatu je Německo světovým lídrem na trhu v oblasti technických textilií. Přibližně třetina celkového obratu textilního a oděvního průmyslu se vytváří v odvětví módy a oděvů. Toto odvětví se vyznačuje také vysokou mírou vývozu, která přesahuje 40 %. Změny vyvolané digitalizací, změnou klimatu a dalšími trendy se v módním průmyslu nezastaví. Pandemie koronaviru, rusko-ukrajinská válka a rostoucí inflace měly a stále mají velký vliv na chování spotřebitelů, dodavatelské řetězce a prodej v tomto odvětví.
Poradenská společnost McKinsey & Company a informační služba pro módní průmysl "Business of Fashion" předpovídají celosvětový pokles v módním průmyslu. Někteří výrobci oděvů již v zemi ruší pracovní místa. Podle odborníků existuje deset trendů, které budou v nadcházejících letech určovat textilní a módní průmysl. Geopolitické rozdělení a destabilizující faktory dále oslabí křehkou ekonomiku. Současně se objevují nová regionální ohniska na Blízkém východě a v USA. Vysoká inflace a obtížné ekonomické podmínky budou mít také silný dopad na spotřebitelské chování v Německu. Spotřebitelé s nižším příjmem a menší jistotou zaměstnání budou investovat méně peněz do oblečení a módy a přejdou na levnější produkty nebo na oblečení z druhé ruky. Zejména generace Z klade stále menší důraz na genderově typické oblečení. Společnosti v módním průmyslu proto mohou přepracovat a zjednodušit své obchodní procesy a postupy. Nejstabilnějším módním segmentem budou pravděpodobně společenské oděvy pro zvláštní příležitosti. Ve srovnání s prudkým nárůstem online prodeje během pandemie se očekává, že se tento nárůst opět vyrovná. Po skončení pandemie si stále více spotřebitelů opět oblíbilo offline nakupování. Náklady na reklamu v online sektoru proto pravděpodobně porostou. Náklady na digitální marketing zvyšují také předpisy o ochraně osobních údajů a technologické změny.
Digitalizace
Digitalizace se také dostává do všech oblastí módního průmyslu. Ať už jde o algoritmy pro navrhování oděvů, digitální šatny s rozšířenou technologií a avatary, virtuální fotoateliéry nebo technologie 3D tisku - digitalizace a umělá inteligence (AI) jsou všude na vzestupu. Omnikanál nakupování se stalo novým standardem pro zákazníky a není to jen módní trend. Pro módní průmysl je však stále třeba vypracovat zastřešující strategii digitalizace. V sektoru výroby Fashion 4.0 je stále potřeba ve větší míře implementovat digitalizaci a technologie Průmyslu 4.0 ve formě chytré továrny. Zatím existují jen ojedinělé příklady chytré výroby v módním průmyslu, jako je například továrna Adidas Speedfactory a továrna na chytré punčochové zboží Knitido v Japonsku. Efektivní a propojené výrobní procesy řízené umělou inteligencí budou přirozeně vyžadovat také vysokou efektivitu logistiky a intralogistiky v módním průmyslu.
Udržitelnost
Podle časopisu E-Commerce Magazine se stále více spotřebitelů – zejména mladších – zajímá o udržitelnost svého životního stylu. Podle průzkumu institutu pro výzkum trhu GFK téměř 70 % spotřebitelů uvádí, že při nákupu oblečení a obuvi je pro ně důležitá ekologická a sociální šetrnost. Módní průmysl se tomu samozřejmě musí přizpůsobit a stále je před ním mnoho práce. Zejména v módním průmyslu je mnoho černých ovcí. Německý a evropský zákon o dodavatelském řetězci, vykazování skleníkových plynů podle rozsahu 1-3 a nová směrnice CSR učiní zprávy o udržitelnosti firem transparentnějšími také v módním sektoru. Tzv. greenwashing značek – tj. zavádějící nebo nepravdivé informace o ekologičnosti jejich produktů nebo obchodních praktik – bude v tomto kontextu rovněž cílem. Manažeři v módním průmyslu si stále stěžují na nedostatek celoprůmyslových standardů udržitelnosti pro hodnocení jejich úsilí. Současně se objevují nové módní trendy. Trend "zelené módy" se zaměřuje na udržitelné výrobní podmínky, materiály a recyklaci. Cílem pomalé módy je zpomalit a omezit výrobu a spotřebu oblečení. Udržitelné oblečení je navíc určeno k co nejdelšímu nošení.
Nearshoring a diverzifikace dodavatelského řetězce
Dodavatelské řetězce v módním průmyslu se musí zkrátit (blízké přesuny), aby byly odolnější a udržitelnější. Kromě toho je třeba snížit závislost na tradičních dodavatelských zemích pro textilie a módu, jako jsou Čína, Bangladéš, Indie a Kambodža. Polsko, Srbsko, Chorvatsko, Bulharsko, Turecko a Maroko jsou možnými alternativními dodavateli. Odolnost dodavatelských řetězců může být v zásadě výrazně posílena širší dodavatelskou základnou rozloženou do mnoha různých zemí (multisourcing a multishoring). Současně vznikají digitální dodavatelské platformy řízené umělou inteligencí, které mají zlepšit transparentnost trhu. Módní dodavatelské řetězce potřebují lepší řízení rizik. Je třeba identifikovat rizika, vypracovat pohotovostní plány a průběžně upravovat strategie. Mnoho společností také zvažuje zmenšení svého sortimentu produktů.
Trendy v módním průmyslu
Genderově neutrální móda:
Generace Z (narozená 1997 - 2012) si stále více kupuje genderově neutrální módní kousky.
Změna chování spotřebitelů:
Chování spotřebitelů se mění kvůli krizím a inflaci. Zejména pandemie, ale také prudký nárůst inflace mění nákupní zvyklosti. Mnoho zákazníků musí snížit výdaje.
Globální hospodářský pokles v módním průmyslu, klesající online podnikání, vyšší náklady na digitální marketing. Po pandemii zákazníci opět stále častěji nakupují v kamenných obchodech.
Prodej značky se zaměřuje na nové regiony:
Prodejní čísla v módním sektoru na Blízkém východě a v USA rostou.
Digitalizace již probíhá v celém módním průmyslu:
Tento trend lze pozorovat v celém dodavatelském řetězci, ve výrobě, marketingu a prodeji. Příkladem jsou digitální šatny s rozšířenou realitou a virtuální fotoateliéry.
Efektivní omnichannel logistika:
V módním průmyslu se nákupy uskutečňují plynule prostřednictvím online a offline kanálů. Samozřejmě, že vnitřní a vnější logistika musí být navržena odpovídajícím způsobem jako efektivní omnichannel logistika.
Udržitelnost:
Módní průmysl se musí stát mnohem udržitelnějším. Německý a Evropský zákon o dodavatelském řetězci, vykazování skleníkových plynů v rozsahu 1-3 a nová směrnice CSR výrazně ztěžují černým ovcím porušovat zákon nebo se zapojovat do greenwashingu.
Diverzifikace dodavatelského řetězce:
Diversifikace výrazně zvyšuje odolnost dodavatelských řetězců.
Nedostatek kvalifikované pracovní síly:
Také módní průmysl trpí nedostatkem kvalifikovaného personálu. Již nyní je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, od módních návrhářů a střihačů až po vývojáře a nákupčí výrobků.
Jaké jsou požadavky na logistiku?
Módní průmysl potřebuje efektivní a účinnou omnichannel logistiku, aby zajistil plnění všech offline a online nákupů. K tomuto účelu se obvykle používají zejména flexibilní a automatizované skladové systémy se systémem řízení zásob (IMS) nebo systémem řízení skladu (WMS). Vhodná řešení jsou systémy se skladovými a vyhledávacími stroji a vozidly typu shuttle, které pracují podle principu goods-to-man a zkracují dobu průchodnosti objednávek a optimalizují proces skladování a vyhledávání. Vzhledem k multikanálovému přístupu a vysoké míře vratek v módním průmyslu je zpracování vratek vysoce složité a vyžaduje specializovanou reverzní logistiku, například s automatizovanými třídicími systémy (tašek) a závěsnými dopravníky pro oděvy. Obchody musí mít vždy požadované minimální množství výrobků.
Kromě toho je třeba spravovat objednávky Click & Collect. Výzvou je co nejrychleji zvládnout malé množství objednávek, časté objednávky a mnoho SKU. Proto musí systém skladu pro omnichannel logistiku splňovat zvláště vysoké nároky a musí být navržen a konfigurován pečlivě. Omnichannel a e-commerce společnosti, které se musí vypořádat s vysoce kolísající poptávkou, mohou těžit z flexibilních skladů a flexibilních automatizačních řešení, podle studie Kembro. Otázka už není, zda automatizovat, ale jak automatizovat.
Plná automatizace často není vhodná pro malé objednávky v e-commerce. Částečná automatizace pomocí robotů pro vyzvedávání a umisťování a automatizovaných řízených vozidel (AGV) je vhodnější. Nové flexibilní technologie umělé inteligence dnes nabízejí módnímu průmyslu nebývalé příležitosti. V distribučních centrech e-commerce obchodu se vychystávání často provádí pomocí víceúrovňových systémů s vysokou rychlostí vychystávání. Integrace spádových regálů je možností pro vítězné produkty. Ručně obsluhované policové regály a paletové regály lze snadno rozšiřovat a přizpůsobovat sezónním výkyvům. Jsou také levným řešením. Využití prostoru však často není příliš dobré ve srovnání s kompaktními úložnými řešeními a vícepodlažními instalacemi. Policové a paletové regálové systémy mohou být částečně automatizovány použitím například vychystávacích robotů a AGV pro doplňování.