Fakta a výzvy
Globální a německý automobilový průmysl prochází hlubokou změnou. Podle společnosti Roland Berger vytvářejí nové koncepty mobility, autonomní řízení, digitalizace a elektrifikace (MADE) výrazný tlak na transformaci. Krizové situace, jako je pandemie a válka na Ukrajině, mění dodavatelské řetězce a nutí společnosti přehodnotit své strategie nákupu a výroby. Změna klimatu nutí společnosti k udržitelnému fungování a přinesla zákon o dodavatelském řetězci, vykazování skleníkových plynů podle rozsahu 1-3 a nové směrnice CSR pro lepší transparentnost ve vykazování udržitelnosti podniků. Podle Spolkového ministerstva hospodářství a ochrany klimatu je automobilový průmysl nejsilnějším odvětvím v Německu, pokud jde o zaměstnanost. Poskytuje pracovní místa přibližně 2,2 milionům lidí v oblasti výroby, dodavatelského průmyslu, poprodejního trhu (např. náhradní díly) a maloobchodu. Největšími výrobci automobilů v zemi jsou Volkswagen, Daimler AG a BMW.
Budoucnost logistiky
Transformace mobility, tj. přechod na udržitelnější a ekologičtější mobilitu, ovlivňuje nejen společnosti v automobilovém průmyslu, ale celou společnost.
Je třeba nalézt nové koncepty mobility. Zvýšené využívání elektromobility a hybridních pohonů, ale také rozšiřování místní veřejné dopravy, cyklostezek a pěších cest, stejně jako podpora sdílení aut a dalších forem sdílené mobility jsou na programu. Chytrá mobilita neovlivňuje pouze automobilový průmysl, ale také dopravu a územní plánování, stejně jako politiku. Podle Friedrich-Ebert-Stiftung e.V. bude transformace mobility natolik dalekosáhlá, že nová legislativa pro automobilový průmysl a vnitřní transformace společnosti nebudou stačit. Společnosti, politici, odbory a spotřebitelé musí spojit síly. Aby bylo možné zajistit pracovní místa a lokality v Německu, musí být uzavřen společný pakt pro budoucnost mezi výrobci, dodavateli, federální a státní vládou a místními úřady.Propojená a automatizovaná mobilita
V budoucnu se budou vozidla pohybovat nejen autonomně, ale budou také propojená. Podle Fraunhoferova institutu pro kognitivní systémy (IKS) zahrnují vývojové fáze autonomního řízení asistenční systémy řidiče, částečnou automatizaci, automatizaci na vysoké úrovni, plnou automatizaci a autonomní řízení. V Německu byly dosud pro automobily schváleny pouze částečně automatizované systémy úrovně 2. Stále je třeba překonat mnoho právních a technologických překážek při vývoji všech následných etap. Od úrovně 3 musí systémy být schopny samostatně monitorovat jízdní prostředí a reagovat na změny. Autonomní řízení není možné bez umělé inteligence (AI). Samořiditelné automobily a nákladní vozy využívají radar a lidar ke sledování svého okolí v reálném čase.
Další informace získávají systémy z digitálních map a údajů GPS. Vozidla také komunikují mezi sebou, aby zohlednila plánované chování při řízení ostatních vozidel. Všechna data jsou sloučena a vyhodnocena umělou inteligencí (strojové vnímání). Na základě tohoto vnímání je vytvořen situační 3D model okolí a umělá inteligence provádí předpovědi. Umělá inteligence plánuje akce, jako je aktivace blinkrů a brzd, a samostatně je provádí.
Je obtížné přesně předpovědět, kdy bude možné úrovně 5 autonomního řízení dosáhnout v Německu. Stále existuje mnoho technických, právních, regulačních a sociálních překážek, které je třeba překonat, než se plně autonomní řízení stane realitou. Dalším problémem je bezpečnost dat a prevence kybernetických útoků.
Autonomní řízení má obecně potenciál zvýšit bezpečnost silničního provozu snížením počtu lidských chyb. Může také zefektivnit dopravu tím, že lépe využije kapacitu silnic a sníží dopravní zácpy. Technologie může být použita například v taxících, autobusech, soukromých vozidlech, vozidlech ve výrobě a skladech, v nákladních automobilech v průmyslu nebo pro konvoje přepravující zboží.
Digitalizace
Digitální transformace v automobilovém průmyslu hraje průkopnickou roli, a to už jen kvůli velikosti tohoto odvětví. Technologie Průmyslu 4.0 a spolu s nimi digitalizace, automatizace a konektivita se v posledních letech výrazně rozšířily. V budoucnu se budou vozidla vyrábět v "chytrých továrnách", v nichž budou všechny komponenty, jako jsou stroje, roboti a senzory, propojeny a budou si vyměňovat data. To umožňuje velmi vysokou míru flexibility a také vysokou úroveň kvality a efektivity výroby.
V chytré továrně lze rychle měnit výrobní procesy a vyrábět i velmi přizpůsobené typy vozidel.
V chytré továrně lze rychle měnit výrobní procesy a vyrábět i velmi přizpůsobené typy vozidel. Digitální technologie lze však využít téměř ve všech oblastech automobilového průmyslu, např. ve výrobě, v celém dodavatelském řetězci až po prodej a samozřejmě i v samotných vozidlech (viz výše). Digitální technologie se také stále častěji využívají v prodeji a marketingu k lepšímu oslovení a podpoře zákazníků.
To zahrnuje online prodejní a rezervační systémy i digitální platformy pro výměnu znalostí a zkušeností mezi zákazníky a výrobci. Technologie blockchain bude hrát důležitou roli i v automobilovém průmyslu. Lze jej využít pro bezpečné platební transakce ve vozidlech, ochranu dat, decentralizované sdílení vozidel a prokazování vlastnictví vozidel.
Elektromobilita a alternativní zdroje energie
Elektromobilita zahrnuje různé typy vozidel, včetně bateriových elektromobilů (BEV), které jsou poháněny pouze baterií, plug-in hybridních vozidel (PHEV), která mohou být poháněna jak baterií, tak spalovacím motorem, a vozidel s palivovými články, která jsou poháněna vodíkem a vypouštějí pouze vodu. Energie používaná k nabíjení baterií může pocházet z fosilních nebo obnovitelných zdrojů, což má vliv na ekologickou stopu vozidel. Automobilový průmysl se v současné době zaměřuje na vývoj a výrobu paliv šetrných ke klimatu, účinnějších systémů skladování energie a baterií a alternativních pohonů, jako jsou palivové články.
Diverzifikace dodavatelského řetězce
Krize posledních let způsobily, že si společnosti i spotřebitelé bolestně uvědomili, jak křehké jsou dodavatelské řetězce. Pandemie a válka mezi Ruskem a Ukrajinou způsobily kolaps dodavatelských řetězců a vážně narušily tok zboží. Na mnoha místech nebylo možné zboží vůbec doručit. V automobilovém a počítačovém průmyslu došlo k vážnému nedostatku čipů, což vedlo k výpadkům výroby, zpožděním, zvýšení cen a změnám modelových řad. Společnosti, nejen v automobilovém průmyslu, reagovaly tím, že diverzifikovaly své dodavatelské řetězce a přizpůsobily své nákupní strategie.
Odolnost dodavatelských řetězců lze zvýšit zejména prostřednictvím tzv. "multisourcingu" a "multishoringu". V multisourcingu se části a komponenty nakupují od více než jednoho dodavatele, z nichž někteří jsou konkurenti. Pokud je dodavatelská základna rozprostřena v mnoha zemích, hovoří se o multishoringu. Zejména pandemie ukázala silnou závislost na čínských dodavatelích, kterou je nyní třeba snížit. I v této oblasti umožňují digitální technologie výrazné zlepšení díky vytvoření efektivních globálních dodavatelských platforem a sítí a také díky cílenému řízení dodavatelského řetězce.
Trendy, které ovlivní transformaci mobility
Mnoho nových konceptů mobility se objevuje: Patří sem elektromobilita, ale také rozšiřování místní veřejné dopravy, cyklostezek a pěších stezek, jakož i podpora sdílení automobilů a dalších forem sdílené mobility.
Nové zdroje energie a lepší skladování energie:
Vývoj zdrojů energie a paliv šetrných ke klimatu a účinnějších systémů skladování energie (vodíkové palivové články, superkondenzátory, baterie z roztavených solí).
Digitalizace a umělá inteligence se používají ve všech oblastech:
AI zpracovává velká data a optimalizuje všechny procesy v chytré továrně, v autonomním řízení, v dodavatelských řetězcích, ve skladech, v prodeji a v marketingu.
Chytrá továrna a nová flexibilní výroba:
Díky digitální továrně je hotový vůz před zahájením výroby detailně nakonfigurován a potřebné výrobní kroky jsou vhodně naplánovány. Výsledkem je optimalizovaný výrobní plán, který může výrazně zkrátit dobu výroby. Tento vývoj bude mít zásadní dopad na logistiku a intralogistiku pro výrobce i dodavatele.
- V chytré továrně s technologiemi Průmyslu 4.0 je možné vyrábět zakázkové produkty a různé varianty.
- Zejména středně velké firmy se připravují na digitální výrobu s úzkými výrobními procesy a plně automatizovanou intralogistikou.
- Digitalizace a rostoucí tlak na náklady vedou k zavádění vynikajících logistických systémů a optimalizovaných procesů po celém světě.
- Noví dodavatelé, někteří z nich čínští, jako Polestar, Lucid Motors, NIO a Byton vstupují na trh a zvyšují inovační tlak v oblasti výzkumu a vývoje.
- Změny klimatu a omezení a daně na CO₂ budou pro automobilový průmysl velkou výzvou. Příkladem je zákaz jízdy s dieselovými motory a zdanění emisí CO₂, které vyžadují nová technická řešení.
- Autonomní řízení: AD má potenciál zvýšit bezpečnost silničního provozu snížením počtu lidských chyb. Dopravu lze zefektivnit, protože vozidla spolu mohou komunikovat. Jedním z hlavních problémů je riziko kybernetických útoků.
- Diversifikace dodavatelských řetězců, přizpůsobené strategie nákupu, jako je vícenásobné zdroje a vícenásobné sdílení, digitální platformy pro dodavatele a optimalizace prostřednictvím AI formují dodavatelské řetězce.
Jaké jsou požadavky na logistiku?
Existují náznaky, že pandemie COVID-19 změnila nebo změní způsob, jakým automobilový průmysl funguje. Ačkoli výroba "just-in-time" (JIT) je v automobilovém průmyslu již dlouho běžnou praxí, pandemie odhalila některé slabiny tohoto přístupu a přiměla společnosti zvážit alternativní výrobní metody. Narušení dodavatelských řetězců způsobilo přetížení dodávek dílů a součástek, což mělo obrovský dopad na výrobu vozidel. Výrobci automobilů, jako je Toyota, začali reorganizovat svou výrobu. Výrobci automobilů se přitom zaměřují na místní dodavatele a místní výrobu dílů a součástí. Zvažují se také alternativní možnosti skladování a větší skladové zásoby.
Zásobovací sklady tak zažívají renesanci v automobilovém průmyslu, kterému dříve dominoval systém JIT.
Kromě toho se výrobní procesy stávají více digitalizovanými a tím pádem efektivnějšími. Automatizace a konektivita prostřednictvím Internetu věcí (IoT) také urychlují výrobní procesy (chytrá továrna). To znamená, že logistika a intralogistika musí být integrovány plynule a zejména bez prodlení. Toto je důvod, proč se zejména středně velké firmy připravují na tento trend štíhlými výrobními procesy a plnou automatizací svých intralogistických procesů. V tomto případě jsou vhodnými prostředky vysokoregálové sklady a automatizované sklady malých dílů (systémy AS/RS) obsluhované skladovacími a vyhledávacími stroji nebo kyvadlovými systémy, automaticky řízenými vozidly (AGV), zažnými soupravami, spádovými regály a regály Kanban, poháněnými dopravníkovými systémy atd.
Často se také používají vlastní automobilové nosiče nákladu, které jsou integrovány do skladovacích systémů. Toto je důvod, proč je nesmírně důležité, aby firmy spolupracovaly se zkušeným specialistou na skladovou technologii, jako je BITO, které nabízí kompletní řešení pro intralogistiku, od nosičů nákladu přes AGV až po regálové a policové systémy.