Zákon o obalech a účinky daně z plastů

Znečištění životního prostředí zejména plastovými výrobky, jako jsou sáčky, kelímky a plastové lahve, je obrovským problémem. Již nějakou dobu je také známo, že se tzv. mikroplasty hromadí v našem potravním řetězci, a tím i v lidském těle. V důsledku toho může docházet k zánětům střev, jater a dokonce i k rakovině (1). Z dlouhodobého hlediska by průmyslová odvětví měla zcela přejít na alternativní obalové materiály šetrné k životnímu prostředí. V krátkodobém a střednědobém horizontu je jedinou možností používat méně primárních plastů a místo toho vyrábět plastové výrobky z recyklovaného materiálu. 

Zákon o obalech (VerpackG, 2) proto vstoupil v platnost 1. ledna 2019. Cílem zákona VerpackG je zvýšit míru recyklace plastů a dalších obalových materiálů. VerpackG je určen výrobcům, internetovým prodejcům a společnostem, které používají recyklovatelné obaly. Tyto společnosti mají přednostně předcházet vzniku obalového odpadu a vzniklý odpad buď připravit k opětovnému použití, nebo recyklovat. Zákon o obalech stanoví povinnost registrace v Centrálním registru obalů (3) a povinnost mít licenci s duálním systémem. Ústřední orgán odpovídá za organizaci, uplatňování a kontrolu zákonných požadavků. Registrace v Centrální evidenci obalů je veřejně přístupná i pro konkurenty, takže je zde vytvořen mechanismus kontroly trhu. Společnosti si licenci duálního systému kupují za poplatek. Výše poplatku závisí na druhu a množství předem deklarovaného odpadu. Ten je přiřazen určitým druhům materiálu, jako je sklo a plast. Za licenci a poplatek přebírá příslušný poskytovatel duálního systému odpovědnost za sběr, třídění a recyklaci obalů. Poskytovateli duálního systému jsou například společnosti "Der Grüne Punkt", Reclay Systems nebo Landbell AG (4). 

Podle Ústřední evidence obalů (Zentrale Stelle Verpackungsregister) jsou obaly podléhající účasti v systému prodejní obaly a vnější obaly naplněné zbožím, které se po použití zpravidla hromadí jako odpad u soukromého konečného spotřebitele podle § 3 odst. 8 zákona o obalech. Obaly nepodléhající účasti v systému jsou naopak vývozní obaly, které prokazatelně nevznikají jako odpad v Německu, průmyslové obaly, přepravní obaly, opakovaně použitelné obaly, zálohované neplnitelné nápojové obaly a prodejní obaly nebezpečného zboží. Ústřední orgán zveřejňuje katalog obalů podléhajících účasti v systému.  

Od 1. ledna 2022 platí nové znění zákona o obalech (VerpackG). Obsahuje mimo jiné další předpisy, jako je povinná záloha na jednorázové nápojové obaly bez výjimky, vyšší recyklační kvóty, např. pro kompozitní obaly a nápojové kartony. Kromě toho musí výrobci od 1. července 2022 registrovat všechny obaly v registru ústředního orgánu s názvem "LUCID". V případě nedodržení povinností vyplývajících ze zákona o obalech hrozí pokuty nebo dokonce zákaz distribuce. 

Od prvního ledna 2021 platí tzv. daň z plastů v EU (5). Jedná se však o poplatek (nikoliv daň) za nerecyklovaný obalový odpad, který členské státy odvádějí do EU. Přesněji řečeno, od té doby je na úrovni států EU uvalen poplatek ve výši 0,80 EUR na každý kilogram nerecyklovaného plastového obalového odpadu. Doposud byla tato daň financována z obecných daňových odvodů občanů. Po přijetí zákona o Fondu pro jednorázové plasty však bude zatížen soukromý sektor, resp. distributoři a výrobní podniky. Dne 11. ledna 2023 byl předložen návrh zákona o zavedení poplatku z jednorázových plastů v Německu (zákon o Fondu jednorázových plastů, EW-FondsG), který Spolkový sněm schválil 2. března (6). Kromě toho se plánují jednotlivé změny v §§ 26 a 27 zákona o obalech (7). V budoucnu budou muset výše uvedené podniky odvádět poplatek z jednorázových plastů do fondu spravovaného Spolkovou agenturou pro životní prostředí. Kromě toho by vznikly další povinnosti, jako je povinnost registrace u Spolkové agentury pro životní prostředí, povinnost každoročního podávání zpráv Spolkové agentuře pro životní prostředí do 15. května každého roku za předchozí kalendářní rok a jmenování zplnomocněného zástupce (pokud je výrobce usazen v zahraničí). Fond je určen na podporu oběhového hospodářství a konkrétně na pokrytí nákladů na opatření v oblasti nakládání s odpady, úklid veřejných prostranství a osvětu konečných spotřebitelů a soukromého sektoru v této oblasti. Daň z plastů je primárně zaměřena na výrobce a distributory jednorázových obalů v obalovém sektoru. Do budoucna však nelze vyloučit přenesení nákladů na spotřebitele, jako jsou maloobchodníci, stravovací zařízení, sektor spotřebního zboží atd. Poprvé bude daň z plastů platit pravděpodobně na jaře 2025. 

Ve Španělsku platí daň z plastů již od 1. ledna 2023. Rovněž Portugalsko zavedlo od 1. července 2022 daň z jednorázových plastových obalů. Ve Španělsku podléhají jednorázové plastové obaly dani ve výši 0,45 eura za kilogram. Výrobci i dovozci jsou povinni tuto daň platit, pokud vyrobí nebo dovezou do Španělska více než 5 kg jednorázových plastových výrobků měsíčně. Kromě toho se Itálie rovněž rozhodla zavést daň z plastů k 1. lednu 2024. 

Vzhledem k tomu, že se v EU neplánuje harmonizace daní z nerecyklovaných plastových obalů, musí se společnosti informovat o příslušných daních z plastů, povinnostech a vývoji v jednotlivých státech EU. Podle toho by měly stanovit příslušné náklady a optimalizovat dodavatelské řetězce. V této souvislosti lze očekávat další dopady na interní podnikové procesy (8): 

•  Dodatečné údaje o výrobcích dodavatelů, které mají daňový význam, mají být shromažďovány 

•  Je třeba zlepšit kvalitu vlastních údajů pro vykazování daně z plastů a případně osvobození od daně a vrácení daně 

•  Mohou existovat další požadavky na fakturaci 

•  ERP systémy musí být přizpůsobeny tvorbě cen 

•  Je třeba vyjasnit odpovědnosti v podniku, stanovit řídicí a kontrolní funkce. 

Literatura 

1 Knops Laura, Hull-Deichsel Natalie, Microplastics in the body: researchers find particles in blood, August 2022, 24vita, Link 

2 The Packaging Act, Link 

3 Central Packaging Register Office, link 

4 VerpackungsLizenz24, The providers of the packaging licence, Link 

5 "Plastic tax": New challenge for companies?, March 2023, Ebner Stolz, Link 

6 Disposable Plastics Fund Act passed in the Bundestag, Verband Kommunaler Unternehmen e.V., Link 

7 Draft bill on the Disposable Plastics Fund Act: New obligations and single-use plastic levy, IHK Karlsruhe 

8 Plastic tax, Deloitte GmbH, Link 

9 Plastic tax harms circular economy and climate protection, IK Industrievereinigung Kunststoffverpackungen e.V., Link 

10 Corona crisis brings back plastic tax planning, Licentero, link 

11 Bundestag passes special levy on single-use plastic, Spiegel, March 2023, Link